pondělí 15. října 2018

Vysočina u mě boduje Vysoko! Věnováno zvířatům.

Byli jsme na Vysočině. Zase. Vysoko a blízko. Nebi. Zemi. Radosti. Lásce. Zvířatům. Za zvířecí říší jsme se vydali. Zvířata prý nikdy nezabijou, pokud to není nutné. Udělají to jen z potřeby potravy. To jen říše lidská, a je mi stydno, že jsem tam i já, dokáže zabíjet ze zlosti, lsti, strachu,.. Je to neomluvitelné, pořád tvrdím, že mi lidé bychom se od zvířat měli učit, a že zvířata s námi mají obrovskou trpělivost. I příroda s námi má trpělivost.

Tady se mi hodí : "Příroda se podřizuje jen tomu, kdo se cítí být podřízen jí. " Francis Bacon - vtipné to příjemní -bacon-slanina-jídlo-prase...

Stejně bych raději byla zvířetem (ne teda ale komárem nebo mouchou :)

Zvířata tam byly, my jsme tam s nimi taky byli, vesele na Veselém Kopci si ten víkend žili. Kéž příště třeba vlci by nám k tomu vyli!

A teď trochu jinak. Bylo to fakt dobrý! Augustýnka viděla ségru s bráchou, tátu i babičku. Já jsem viděla a projela krásnou kobylku, se sovou jsme buřty opíkali, prase hlídali, kozla cítili :) a hříbátko obdivovali. Bylo tam hodě prostoru, všude kolem nás, kterého se v Praze rok od roku tak málo dostává. Moje dušička už se rozhodla, že lepší než do Háemka, je číhat na louce, jestli z lesa přijde srnka! Jelikož žít se musí a já žiju víc tam, tak promiň Praho, moje milovaná, že už jsem z Tebe občas unavená..

















 "Pod vedením přírody nemůžeme nikterak pochybit." Marcus Tullius Cicero







 " Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý. " Lucius Annaeus Seneca





















Žádné komentáře:

Okomentovat

Úsměv

Bylo půl osmé večer. Měla ho položeného na zemi a učila se poslouchat, tiše seděla a vnímala každý jeho pohyb, dotek, pohled. Řeč těla, z to...