Veselili jsme se vesele s Honzou - Veselkou! Ocitli jsme se totiz na Veselem Kopci na Vysocine, kousek od Drevikova. Bylo to skvely, presne podle meho gusta. Krasny, prazdny, tichy, pokorny, (laska)vy a tak vesely!
Dlouhy roky jsem poznavala svet ze vsech moznych uhlu, stran, dalek, myslela jsem si, ze cim dal - tim hezci a uplne jsem zapomnela na nas svet, ten co je nam nejbliz, co mame pred ocima denodenne a je jen na nas, jak se rozhodneme ho videt. Do toho asi musi clovek dorust. Az ve svych 30 letech (skoro) :] jsem si udelala cas na nasi zemicku, ktera se zda krasnejsi nez kdy predtim. Zamilovala jsem si Vysocinu, je to tam tak prazdny, ale preci tak plny! Citim tam velkou pokoru, ktera mi je nejsympatictejsi ze vsech vlastnosti.
PS: Mozna jsem z toho tak roznenznela jenom proto, ze je to domov Augustynky! :] Krasne si to jeji dusicka vybrala a my jsme ji chudinku odvezli do Prahy.. Slibuju ale jeji dusicce, ze se tam budeme vracet co nejvic budeme moct!
Premyslim o vecech svetu nepodstatnych. Pisu to, co prichazi zhora. Ucim se zit. Mam rada laskavost a pokoru. Jsem nesnasenlive nesnasenliva vuci aroganci.
neděle 15. dubna 2018
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Úsměv
Bylo půl osmé večer. Měla ho položeného na zemi a učila se poslouchat, tiše seděla a vnímala každý jeho pohyb, dotek, pohled. Řeč těla, z to...
-
Hm, tak jsem si rozbyla hubu, a poradne! Poprve jsem zazila stehy na vlastni kuzi, poprve jsem zazila sok a poprve jsem zazila peci v londyn...
-
Zdalo se mi o tom Ona tam byla Rikala, kde se v tobe bere ta sila? Kazdej den ji zdravim Ptaci litaj vzdycky za tim Kdyz dobrou ...
























Žádné komentáře:
Okomentovat