Ta šťáva, co měnila se v líh,
byla zima, tenkrát padal sníh.
Země měnila se v jinou s línou,
rok s rokem se sešel, zase vzal si s sebou jinou.
Tvoje tvář mění se jak polární zář.
Jediný, co vím, že byla zima, padal sníh, nechutná už ale tolik ten zimní líh.
Budeme na sebe čekat, v závějích.
Možná můžeme se znovu potkat.
Dlouhý, nudný, zimní dny, jediná zábava,
že snad zas bude padat sníh.
Byla zima, vypitej ten líh,
hlavně, že padá bílej sníh.
Premyslim o vecech svetu nepodstatnych. Pisu to, co prichazi zhora. Ucim se zit. Mam rada laskavost a pokoru. Jsem nesnasenlive nesnasenliva vuci aroganci.
pátek 1. prosince 2017
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Úsměv
Bylo půl osmé večer. Měla ho položeného na zemi a učila se poslouchat, tiše seděla a vnímala každý jeho pohyb, dotek, pohled. Řeč těla, z to...
-
Hm, tak jsem si rozbyla hubu, a poradne! Poprve jsem zazila stehy na vlastni kuzi, poprve jsem zazila sok a poprve jsem zazila peci v londyn...
-
Zdalo se mi o tom Ona tam byla Rikala, kde se v tobe bere ta sila? Kazdej den ji zdravim Ptaci litaj vzdycky za tim Kdyz dobrou ...

Žádné komentáře:
Okomentovat