Horky dny, vsechny ulice uz videny, na baru studeny pivka se lejou a na Stalinu, pubertaci zevlujou. Na skateboardu jedou si ve stylu, i kdyz maji roztrhanou mikinu. Pak na radu horky noci prijdou, rano jsme zas ve srackach a pritom musime do roboty kurvadrat!
Na Ujezde sochy stoji, jedna za druhou, lampy po stranach je poji, jak vsechny sracky pomalu se roji. Vaclavak samej neon, hlavne ne podelanej Pokemon.
Mala Strana, Nerudovka, Hrad, tam si to klido v klidu muzes dat. Tohle mesto nam patri, vecer sviti Praha stejne jak ve tri.
Magistrala ucpana je, na Holesovice vedou koleje a kdokoliv se tam naleje. Cross, Karlin, Zizkov, jo to byly casy, kdyz po skole neznali jsme trasy a ztraceli nalepeny rasy. Kazdej den v baaru, panaky, pivka, hlavne ne zadna slivka! Jako ten typek na baru to po ni dela, a hleda, ktera se z neho podela, nausnice v uchu, reci v kuse, kdo na ty ceste neztratil by se.. Jak to prichazi, hned to s nami rozhazi a my s mokrejma ocima, koukame jak zas odchazi.
A pak kazdy rano snidane, metro a najednou uz zase si pripadas jak retro.
Letna, jo tam to vsechno zacalo, ale pak se z toho rozmrholelo. Ale Prazskej Hrad u Plani stoji tam, a ty poznas, ze tohle neni zadnej klam. Prazskej zivot v zilach nam svisti, dokud na podzim neopada zas listi. Dokud drobny na pivka nam zbydou, muzeme rict, ze nezijeme s bidou. Vsechny ty cesty, co nekam nas odvaly, my muzeme s klidem rict - penezenky nam z toho roztaly. Ale vzdycky vratime se sem a je jedno s jakym prinosem.
Ital Kazatel hlasi nam to vsem, ze zijeme nas prazskej sen!
Tady je nase doma, tady lejeme smrtelny koma. Kazdej vikend nekde v transu, dokud neztratime hlasu anebo kasu. Dokud kamosi schazet se budou, my neutopime se nudou.
Turisti, svetla, skoly a na Orloji k tomu Apostoli. Kdyz lasku nemas komu dat, Praha bude tady porad stat a pro nas to bude vzdycky tak akorat
Na Ujezde sochy stoji, jedna za druhou, lampy po stranach je poji, jak vsechny sracky pomalu se roji. Vaclavak samej neon, hlavne ne podelanej Pokemon.
Mala Strana, Nerudovka, Hrad, tam si to klido v klidu muzes dat. Tohle mesto nam patri, vecer sviti Praha stejne jak ve tri.
Magistrala ucpana je, na Holesovice vedou koleje a kdokoliv se tam naleje. Cross, Karlin, Zizkov, jo to byly casy, kdyz po skole neznali jsme trasy a ztraceli nalepeny rasy. Kazdej den v baaru, panaky, pivka, hlavne ne zadna slivka! Jako ten typek na baru to po ni dela, a hleda, ktera se z neho podela, nausnice v uchu, reci v kuse, kdo na ty ceste neztratil by se.. Jak to prichazi, hned to s nami rozhazi a my s mokrejma ocima, koukame jak zas odchazi.
A pak kazdy rano snidane, metro a najednou uz zase si pripadas jak retro.
Letna, jo tam to vsechno zacalo, ale pak se z toho rozmrholelo. Ale Prazskej Hrad u Plani stoji tam, a ty poznas, ze tohle neni zadnej klam. Prazskej zivot v zilach nam svisti, dokud na podzim neopada zas listi. Dokud drobny na pivka nam zbydou, muzeme rict, ze nezijeme s bidou. Vsechny ty cesty, co nekam nas odvaly, my muzeme s klidem rict - penezenky nam z toho roztaly. Ale vzdycky vratime se sem a je jedno s jakym prinosem.
Ital Kazatel hlasi nam to vsem, ze zijeme nas prazskej sen!
Tady je nase doma, tady lejeme smrtelny koma. Kazdej vikend nekde v transu, dokud neztratime hlasu anebo kasu. Dokud kamosi schazet se budou, my neutopime se nudou.
Turisti, svetla, skoly a na Orloji k tomu Apostoli. Kdyz lasku nemas komu dat, Praha bude tady porad stat a pro nas to bude vzdycky tak akorat
Žádné komentáře:
Okomentovat